Před pár dny mu například přibylo ocenění amerických podiatrů. Lékařů, kteří se specializují na léčbu nohou. Na mezinárodním kongresu americké podiatrické asociace v Torontu byl tento přípravek zařazen mezi dvacet produktů, pro něž je možné v USA a Kanadě používat doporučující značku této organizace. Český HemaGel tam ovšem figuruje pod jménem Wound – Be – Gone. (Zranění odejde).

Už zmiňovaným podiatrům se HemaGel stává pomocníkem hlavně při hojení takzvané diabetické nohy, bércových vředů, proleženin či různých odřenin. Ordinuje se ale i proti vzniku nadměrných jizev a pro hojení pooperačních stavů. „Úspěchy jsou zaznamenané i při léčbě řezných poranění, popálenin, puchýřů i oparů,“ uvedl Miroslav Vlk, jednatel společnosti Wake, v jejíž rokycanské provozovně se přípravek urychlující hojení vyrábí.

„Vyvinuli ho pracovníci České akademie věd – doktoři Jiří Labský s kolegou Jiřím Vacíkem a dalšími spolupracovníky, kteří si dnes už užívají důchodu,“ informoval doktor Zbyněk Pientka. Práce na přípravku ale pokračují dál, zejména co se týče nových možností a způsobů aplikací. Chemické stránky tohoto bádání se ujala inženýrka Zdeňka Sedláková. „Mohlo by se dojít až k umělé kůži, ale to je asi hudba daleké budoucnosti. Roky trvá, než se výrobek dostane na trh. U HemaGelu to bylo sedmnáct let,“ informoval Vlk.

Podle něj se zkoumají také možnosti využitelnosti jeho dalších modifikací při léčbě žaludečních vředů či Cronovy nemoci, kdy dochází k poškození sliznice střeva a jeho perforaci. K tomu je navíc nutné vyvinout správný blistr. Tobolku, která by se rozpustila až v tenkém střevě, ne dříve. V úvahu přichází i léčba dermatitických nádorů a vážně se uvažuje o hojivých kontaktních očních čočkách, které by se po operacích aplikovaly vždy na noc, aby vytahovaly volné radikály.

HemaGel s očními čočkami úzce souvisí od začátku. Dalo by se říci, že cestičku k jeho zrození svým způsobem trochu prošlápl už profesor Wichterle. HemaGel byl vyvinutý v Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR. Podstata působení preparátu je v tom, že váže volné kyslíkové radikály, vznikající v ráně, které jsou dost agresivní k živým buňkám.

„Tým vědců z akademie přišel na myšlenku, že by se daly snadno chytit, a rozhodli se takovýto chytač radikálů zabudovat do gelu. Výhodou je, že se tím chytač nemůže dostat do krve. Zabudování v gelu zajistí, aby se neutrhl,“ vysvětloval doktor Pientka. Gel tvoří veliké dlouhé molekuly, jež vytvářejí pevnou síť a nakonec vlastně fungují jako makromolekula, která neprojde. „Zmiňovaní už vědci vymysleli modifikaci, která se ukazuje jako účinná. Využili zkušeností profesora Wichterleho s gelem pro tvorbu očních čoček a našli způsob, jak do stejné látky chemicky ukotvit chytač radikálů. Podařilo se, byl stále aktivní a opravdu schopný z rány oxyradikály vytahovat,“ objasňoval Pientka.

Vyvinutý přípravek prošel celou řadou klinických testování a pokračují další. „V současnosti gynekologicko – porodnické oddělení Fakultní nemocnice v Plzni–Lochotíně spolupracuje s americkou univerzitou na dalším využití, směřujícím ke snížení počtu lůžkodnů u rodiček. Spočívá v kombinaci úhlu nástřihu a užití HemaGelu,“ přidal další zajímavost ředitel Vlk. Informoval také, že přes veškerá pozitiva a úspěchy rozšíření exportu tohoto českého skvostu představuje řadu nadstandardních a dlouhotrvajících procedur. Dokonce i v rámci Evropské unie je potřeba postupovat v každé zemi zvlášť, všechno trvá hodně dlouho a vyžaduje si řadu jednání a poplatků.

V Rokycanech se hojivý prostředek vyrábí za přísných hygienických opatření v laminárním boxu s plně filtrovaným vzduchem.