„Pokud vydatně nezaprší, je zaděláno na problém. Máme zasetou ozimou pšenici, řepku i ječmen. ovšem bez vody to prostě nejde,“ sdělil Luboš Jelínek, vedoucí střediska Příkosické zemědělské, a. s., se sídlem v Mirošově. „Zatímco o řepku či ječmen takový strach nemám, je to horší s pšenicí. Zejména na plochách po jetelích je patrný znatelný deficit spodní vody,“ doplnil ho ředitel společnosti Ladislav Vágner.
Na území čtyř okresů Plzeňského kraje (Rokycany, Plzeň-jih, Plzeň-město a Plzeň-sever) hospodaří na výměře přes čtyři tisíce hektarů Osecká zemědělská a obchodní společnost. „Obhospodařujeme půdu ve 39 katastrech a voda vesměs citelně schází. Vezmu-li to podle dlouhodobého průměru, jsme zhruba na šedesáti procentech. Ovlivnilo by to pšenici, kterou máme nyní zasetou na devíti stech hektarech i ječmen nebo řepku. V obou případech po čtyřech stovkách hektarů a připočítat k tomu musím menší objem žita,“ uvedl ředitel firmy Jaroslav Šíma. Na jaře plánuje zasít ječmen a kukuřici (po 400 hektarech) plus 150 hektarů ovsa.
Ani sonda v Zemědělském družstvu Kbel na rozhraní Klatovska a Plzně-jihu nedopadla jinak: „Letošní rok byl extrémně suchý a nemohli jsme počítat s žádnými rekordními čísly. Prosinec už to jen stěží zachrání a uvidíme, jaká bude zima. Každopádně jsme stihli zasít včas kukuřici, pšenici, řepku, ječmen i jetel,“ konstatoval agronom ZD Jan Mašát.
Dopad sucha se snaží zemědělci eliminovat pěstováním odolnějších plodin. Jmenujme mužík (náhražka kukuřice), vojtěšku nebo čirok.
