S tím, jak mrzí zhroucený sen, se právě teď vyrovnávají Zvíkovečtí. Vidina devítimístného Volks– wagenu Transportér, na nějž peníze žádali přes MAS Světovina, se rozplynula. Nedosáhli potřebného počtu bodů.

Uvedená místní akční skupina – čili MAS – zahrnuje velikou část území. Patří do ní řada obcí, takže žadatelů se sešlo hodně.
„K rozdělení byly ale necelé tři miliony. My jsme potřebovali sedm set tisíc, což se komisi, která rozhodovala, na jedno auto zdálo hodně,“ informoval starosta Petr Uher. „Potřebujeme ale pořádné vozidlo, s náhonem na čtyři kola a silným motorem, aby zvládlo
i členitější terén a hlavně projelo po místních komunikacích bez problému i v zimě. Svého záměru se určitě nevzdáme, musíme najít způsob na opatření peněz,“ ujistil starosta.

S automobilem, vlastně už spíše mikrobusem, měla obec velké záměry. Počítala, že by jím svážela mrňousky do mlečické mateřinky a žáčky do školy. Uzavřela předběžnou domluvu s Domovem sociální péče Zvíkovecká kytička, už zmiňovaná ZŠ rovněž projevila zájem o využití pro různé akce a v neposlední řadě měl sloužit místním k dopravě za lékařem či podobně. Velké plány s ním měli i hasiči. Sbor (SDH) totiž vloni dostal pověření zasahovat u dopravních nehod coby záchranný tým. „Silné a prostorné auto by bylo potřebné, abychom se ve větším počtu bez problému dopravili na místo,“ konstatoval Uher. „Ležíme při řece a navíc na pomezí dvou krajů a tří okresů, kam dojezd z jejich center není snadný. Pověření jsme dostali i proto, že jsme si pořídili dobré vybavení a máme šikovnou zásahovou jednotku,“ objasnil za SDH jeho šéf Igor Tjutčev a zhacené vidiny mikrobusu litoval.

Vozidlo mělo ale suplovat i hromadnou dopravu, takže o- kolí by se tak pro mnohé stalo dostupnějším. „Sousedé už si malovali, jak si v autě objednají místo kvůli návštěvě doktora, zároveň zvládnou větší nákup a pak se v poklidu vrátí. Jsou teď dost rozladění. Pro toho, kdo nemůže jezdit vlastním vozem, není život na venkově jednoduchý,“ připomněl Tjutčev.

„Do Domova dojíždí řada zaměstnanců auty. Problém je totiž zejména dostávat se z odpoledních směn a na noční či
z ní. Často sem musí hnát rodinné příslušníky, spoje nejedou. To, že by je domů rozvezl mikrobus, by jen uvítali,“ sdělila i za kolegy Růžena Suchá.