Nutriím se daří. Za roztomilým zjevem se ale skrývá hrozba

Jsou chlupaté, roztomilé a mrkvičku se nebojí vzít ani z ruky. Oblíbenost nutrií, které čím dál častěji žijí i na vodních tocích přímo ve městech, stoupá.

OBRAZEM: Zvířata z Pavlova si zimu užívají. Lišák i vydra běhají ve sněhu

Stále se ale jedná o divoké zvíře s vysokou natalitou (porodností), které je navíc invazním druhem a v české přírodě nemá ve volnosti co pohledávat. Jejich přikrmování, které si lidé oblíbili, situaci jen zhoršuje.

Jsou jich tisíce. Zřejmě

Odhadnout, kolik žije v současné době na území České republiky nutrií, by bylo těžké. Podle odborného časopisu Živa, který vydává Akademie věd České republiky, byly poslední údaje dostupné v první polovině 90. let, kdy se ještě sčítal počet odevzdaných kožek. „Roční produkce kožek se pohybovala okolo 35 tisíc kusů, novější údaje k dispozici nejsou,“ poznamenávají Miloš Anděra a Jaroslav Červený v příspěvku Nutrie z farem do přírody.

Povodí Ohře mapuje výskyt vodních hlodavců všech druhů na většině toků České republiky. Dle údajů, které dalo Deníku k dispozici, se nutrie v minulých letech usídlily zejména na Ohři v severních Čechách, na Vltavě v hlavním městě a okolí a také se jim početně dobře vedlo také v Labi kolem Chvaletic a dále k Pardubicku. Nejméně se jim paradoxně dařilo v rybníkářské baště, jižních Čechách.

Jsou roztomilé, lidem se líbí

Čím dál lépe se jim daří na dohled lidských sídel. A protože roztomilost chlupatému hlodavci nelze upřít, brzy si je lidé oblíbili i jako výletní cíl. Chodí je k jejich útočištím krmit.

Blahobyt, který nutrie cítí a mají, přispívá k vyšším přírůstkům. Před tím ale varují veterináři, městské samosprávy a především odborníci na přírodu. Nutrie je totiž invazivní druh a v české přírodě nemá co dělat. S tím počítá i Evropská unie, která nutrie zařadila v roce 2017 na seznam invazivních druhů určených k vyhubení. Nárůst jejich populací ohrožuje zejména bobra evropského.

Nelegální pasti na myši způsobují krutou smrt. Hrozí milionové pokuty

„Procházíme obdobím zdárného zotavování bobřích populací. Zatím nevíme nic o tom, jak by oba druhy na sebe v našich podmínkách reagovaly,“ poznamenávají Miloš Anděra a Jaroslav Červený. Stejně tak by mohly nutrie negativně ovlivnit i populace vyder říčních. V české přírodě navíc nemají nutrie predátora, který by jejich počty přirozeně reguloval.

Za rohlík kousanec

Zoologové navíc upozorňují, že velké hlodáky nemají nutrie pro nic za nic a s dobrým úmyslem nataženou lidskou ruku dokážou pokousat. Nutrie jsou také přenašeči leptospirózy nebo salmonely. Nebo cizopasníků.

S jejich útočností to ale nejspíš není nijak zlé. Alespoň ne v Ústeckém kraji, kde lidé houfně krmí nutrie hned v několika městech. „Případ, že bychom vyjížděli k člověku pokousané divokým zvířetem nebo tedy přímo nutriemi při krmení, jsme nezaznamenali,“ potvrzuje mluvčí záchranářů Ústeckého kraje Prokop Voleník.

Opatrně a tiše, v oboře ve Fryčovicích na Ostravsku uvidíte krásné jelence

„Častější jsou případy, kdy zasahujeme u pokousání psem, když se strhne mezi psy rvačka a majitelé se do toho vloží,“ doplňuje.

Chodí i na pozemky

Bylo už také zaznamenáno několik případů, kdy nutrie upustily své úkryty a vnikly na zahrady a zastavěné pozemky, kde vyvolaly pozdvižení. Jen loni se jich urodilo několik. V závěru roku 2020 v Kroměříži řešili strážníci odchyt nutrie, která vlezla řidiči pod auto a odmítala se hnout, což dávala najevo agresivitou. V létě jejich odchyt řešili i strážníci z Litoměřic přímo ve městě.

„Telefonicky se na nás obrátila majitelka domu v ulici Na Kocandě s tím, že v garáži našla velké zvíře, asi ondatru. Městská policie na místě zjistila, že se jedná o velkou nutrii,“ popsalo operační středisko litoměřické městské policie. Ulice je přitom od břehů Labe, které městem protéká, vzdálená skoro kilometr a hlodavec ušel poměrně dlouhou cestu. Podobný případ řešili už i letos strážníci v Ústí nad Labem. Nutrie se zatoulala do ulice Revoluční. I tady ušlapala od vodních břehů cestu dlouhou několik set metrů.