Většina psů zvládá úmorná vedra u moře lépe než ve vnitrozemí. Vzduch je vlhčí, pofukuje lehký vánek, pes se navíc může schladit ve vodě. Ovšem ne všechna plemena pobyt v jižnějších oblastech dobře zvládají.

Jak říká veterinární lékařka Karolína Świerczek Drábková, majitelé psů některých plemen by měli pobyt s chlupáčem u moře dopředu dobře zvážit. Kromě problémů s dýcháním jim hrozí také přehřátí, otrava vodou či selhání organismu. A která plemena to jsou? Spojuje je jedna výrazná, na první pohled patrná, vlastnost.

Plemena, která by k moři neměla

Pobyt u moře strávený se čtyřnohým kamarádem si chválí mnoho pejskařů. Pokud je pes v dobré kondici, nemá příliš hustou srst, rád se koupe a netrápí ho žádné zdravotní komplikace, nebývá obvykle s cestou do jižních destinací problém. Pak jsou ale plemena, která se k pobytu v teplejších oblastech vůbec nehodí.

V každém případě je vhodné dopřát pejskovi přes den stín, koupat se s ním především ráno a večer a přes den raději vyhledat chladnější místo.

„Předně je dobré vědět, co konkrétní pes zvládá. Jestli snáší dobře vedra, nebo se třeba rád koupe. Například u psů se srdečním onemocněním či u těch obézních je cestování k moři ke zvážení. Obecně však nejsou pro cesty do teplejších oblastí vůbec vhodná brachycephalická neboli krátkolebá plemena,“ tvrdí veterinářka Karolína Świerczek Drábková z pražské veterinární ordinace Michaely Riedlové.

Asi nejoblíbenějším krátkolebým plemenem je francouzský buldoček, jež se těší ve společnosti velké popularitě. Dále sem patří i oblíbený rodinný pes boxer.

Mezi brachycephalická plemena dále patří například:

  • bulldog
  • bostonský teriér
  • mops
  • bullmastif
  • rotvajler
  • bordeauxská doga
  • lhasa apso
  • shih-tzu
  • pekingský palácový psík
  • bruselský grifonek
  • čau čau

close Jedním z krátkolebých plemen je oblíbený rodinný pes boxer. Patří sem ale i bulldog, rotvajler, mops nebo buldoček. info Zdroj: Shutterstock zoom_in Jedním z krátkolebých plemen je oblíbený rodinný pes boxer. Patří sem ale i bulldog, rotvajler, mops nebo buldoček.

Problematická termoregulace

Krátkolebá plemena spojuje atypický tvar lebky a nepoměr délky k šířce hlavy psa. Příslušníci brachycephalických plemen se vyznačují zkrácenou čenichovou partií, kdy dolní čelist odpovídá svou velikostí celému tělu psa, jen je kulatější a širší.

Horní čelist je ale oproti ní významně zkrácená. Plemena tohoto typu často mívají i předkus. Na první pohled pes působí, jako když má takzvaně splácnutý čumák.

Kromě ojedinělého vzhledu s sebou tato vlastnost přináší i řadu zdravotních neduhů. Především ve stresu, ale i ve velkých parnech nebo po fyzické zátěži mají tato plemena problémy hlavně s dýcháním.

Dýchání je u krátkolebých plemen značně ztíženo, v důsledku čehož může dojít k přehřátí mnohem snadněji než u jiných plemen. Důvodem je ona zkrácená nosní dutina, kterou zachycuje i následující rentgenový snímek.

„Brachycephalická plemena mají problém nejen s dýcháním, ale také s intolerancí zátěže a termoregulací. Lidé by si měli uvědomit, jakého pejska si pořizují a podle toho přizpůsobit svůj život. Ne brát tyto psy na túry v parných dnech,“ myslí si i veterinární lékařka Sabina Blahutová.

V žádném případě by proto neměli obzvlášť krátkolebí psi polehávat na slunných místech bez možnosti zalézt si do stínu. Přehřátí jim však hrozí například i v uzavřeném stanu.

Obzvlášť velké nebezpečí představuje uzavřený vůz. Teplota uvnitř auta totiž stoupá velmi rychle. Například při venkovní teplotě 40 °C bude za 10 minut v autě 47 °C, za půl hodiny 56 °C a za hodinu 68 °C.


Nahrává se anketa ...

Přehřátí i nastydnutí

Problémem není jen samotný pobyt u moře, ale také cesta k němu. Například do oblíbených chorvatských lokalit trvá jízda automobilem i přes 10 hodin. Cesta klimatizovaným vozem může následnou letní dovolenou rovněž nepříjemně ovlivnit. Potíže totiž mohou způsobit nejen extrémní horka, ale také střídání teplot. Toto riziko platí obecně pro všechna psí plemena.

„Co se týče klimatizace, jsou na tom zvířata podobně jako lidé. Ovšem tím, že je jejich organismus celkově menší, vnímají všechny změny mnohem více. Při velkém teplotním rozdílu může přijít nachlazení, rýma, kašel, ale i zánět močového měchýře,“ hovoří Karolína Świerczek Drábková o komplikacích, které mohou pobyt u moře se psem značně znepříjemnit.

Kdo se rozhodne pejska k moři přesto vzít, ten by se měl dopředu seznámit i s dalšími riziky. Například ho podrobit jak preventivnímu vyšetření, tak případnému antiparazitickému ošetření a povinným očkováním.

Otrava vodou a otok mozku

K velmi závažné situaci může dojít i při vodních hrátkách, kdy pes nedopatřením vypije více vody, než je jeho organismus schopen zvládnout. To ovšem platí jak pro vodu sladkou, tak slanou.

„Při přijetí většího množství vody, než je tělo zvířete schopno absorbovat, dochází ke zředění krevní plazmy. Ledviny totiž nestíhají filtrovat a zahušťovat krev. Zároveň v krvi prudce poklesne obsah sodíku a vzniká takzvaná hyponatrémie. Pokud jsou narušeny tyto mechanismy, dochází k totálnímu rozvratu vnitřního prostředí organismu a k ‚bobtnání‘ buněk ve snaze vnitřní nerovnováhu vyrovnat. Vlivem otoku buněk nastává otok tkání orgánů, včetně mozku,“ hovoří o intoxikaci vodou i zdravotnická záchranářka a veterinární technička Zuzana Wildmannová na odborném veterinárním webu První pomoc pro psy.

Mezi příznaky otravy vodou může kromě zvracení patřit i ztráta koordinace, nadměrné slinění, bledé sliznice, skleněné oči, křeče, potíže s dýcháním, nadměrné močení; a při pokročilém stádiu otravy i bezvědomí. Pes musí být při otravě vodou okamžitě dopraven k veterináři. Bez ošetření končí většina případů úhynem zvířete.

Nebezpečná může být i koupel

Voda přináší rizika i z dalšího důvodu. Zchvácený přehřátý pes často automaticky vyhledává vodu, aby se ochladil. To se mu však může stát rovněž osudné.

„Přehřátý pes nesmí být nikdy vpuštěn do studené vody. Po běhu nebo zátěži se musí nejprve zklidnit, a až poté ho lze trochu osvěžit. Teprve když je pes delší dobu v klidu a není tolik rozehřátý, může postupně do vody. To je podobné jak u všech plemen, tak u lidí,“ uzavírá téma veterinární lékařka Karolína Świerczek Drábková.

Zaujal vás tento článek? Přečtěte si i další z nabídky níže věnující problematice soužití se zvířaty z různých úhlů pohledu.